close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

►!Reklamy sem!◄

Zápis SB

:) Přihlašte se do "praštěné soutěže" (:


Naše blogy:


Arien a jednorožec 11.kapitola

31. ledna 2009 v 19:18 | Aymona-Simona |  tvorba
Aleton, Bella a boj

Když přiletěli, Aletona ani Bellu neviděli. Došli na místo kde byla nejspíš Bella přikovaná. Nikdo tu nebyl.


"Arien?"


Ozvalo se odněkud.


"Aletone?"


"Podívej se nahoru."


Arien zaklonila hlavu a konečně viděla Aletona. Po tak dlouhé době.


"Co tu děláš? Jak ses sem dostala? Kdo to je?"


"Vysvětlím ti to později, kde je Bella?"


"Bojuje s..."


Aleton to nedořekl, protože ho to něco stáhlo k sobě."


"Musíme jim pomoct."


"Ano, vyletíme nahoru."


Když byli nahoře, strhl se boj. Ti nepřátelé byli temnovlci a drakoloti. Arien vyslala příval větru. Asi tři temnovlci odletěli. Na drakoloty poslala oheň a po některých házela balvany. Pak ale přiletěli i dva draci. Arien, Damien, Aleton i Bella bojovali jako lvi a zabíjeli jednoho nepřítele po druhém, až na ty draky. Byli ve vzduchu a snažili se je spálit. Arien po dracích házela rozžhavené kameny, ale pokaždé minula. Jeden temnovlk jí skočil na záda a povalil ji. Damien si toho hned všiml a přišel jí na pomoc. Odkopl ho a Arien vstala.


"Není ti nic?"


"Ne."


Pak se naštvala a šla k temnovlkovi.


"Nejsem krutá k dobrým bytostem, ale ty zlé si zaslouží pomalou a bolestivou smrt."


"Nic na světě mě nezastraší a smrti se nebojím."


Arien mu pohlédla do očí a v zápětí jí z rukou vystřelily plameny, zapálila jeho srst a temnovlk pomalu, se skučením a hrozivým řevem umíral. Pak se obrátila k drakům:


"Draci jsou dobrými bojovníky, ale ještě lepší by byli na straně dobra." Pronesla a pak zvedla jeden z balvanů, rozžhavila jej a mrštila po jednom z draků. Zasáhl ho do břicha, drak začal příšerně kvílet, zaléhaly z toho uši a pak shořel.


"Ty dopadneš úplně stejně, ať chceš nebo ne."


Drak slétl na zem a zařval. Arien vzala další z velkých balvanů a jelikož měla blízko jeho oči, kámen přistál přímo v nich. Drak se skácel a začal hořet. Aleton s Bellou útočili na temnovlky a Damien na všechny. Na konec se jim podařilo zvítězit.


"Arien, tak kde se tu bereš?"


"Přiletěli jsme."


"Počkat, ty jsi šla až sem?"


"No ano."


"Proč? Měla jsi zůstat mezi ostatními."


"Já vím, ale musela jsem ti jít na pomoc."


"Slyšel jsem tvůj hlas."


"Ano, mluvila jsem na tebe, ptala jsem se kde jsi a co je s Bellou."


"Nevíš jak jsem ti měl odpovídat?"


"Tak to opravdu netuším."


Damien se začal najednou měnit zpět do lidské podoby.


"Co to?"


řekla Bella.


"Damien, potkala jsem ho na začátku cesty. A vyprávěla a vyprávěla. První sluneční paprsky se prodrali tmou a všichni se uložili ke spánku. Aleton se vzbudil uprostřed odpoledne. Všichni ostatní ještě spali. Jako druhá se vzbudila Arien.


"Aletone, ty už jsi vzhůru?"


"Ano."


"Jak se sem vlastně Bella dostala tak rychle?"


"To nevím, tato otázka mne provází celou dobu a stále nenalézám odpověď."


"Při tom boji sis vedl skvěle."


"Děkuji, ale tys byla lepší."


"To že jsem zabila oba draky neznamená, že jsem nejlepší bojovnice."


"Jsi skromná a velmi schopná Arien. Dokážeš mnohé velké věci a když budeš stát na straně dobra, válku se zlem určitě vyhrajeme."


"Mám strach."


"Nemusíš se bát, ty ani tví přátelé nezemřou. Ochráníš společně se všemi lidmi a bytostmi dobra celou zemi."


"Nedodáváš mi moc odvahy, spíše posilňuješ mé obavy."


"Překonáš i ten největší strach, jen věř v dobro."


"Já v něj věřím a niky nepřestanu."


"To je dobře."


Pak se probudil Damien.


"Ahoj Damiene, konečně jsi vzhůru."


Pronesl Aleton.


"Ano, konečně jsem se probudil, dříve jsem vstával brzy."


"Já také, ale Bella se nezměnila, spí vždycky strašně dlouho."


"Mám ji vzbudit?"


zeptala se Arien.


"Ano, musíme se vrátit."


"Já se nechci vracet, tady nám válka nehrozí."


"Ale není tu ani voda a ani jídlo."


Arien tedy šla vzbudit Bellu. Aleton něco vykládal Damienovi a nakonec se vydali zpět. Cestou našli něco k snědku i k pití, šli totiž jinudy. Všichni si povídali a Arien jela na Belliném hřbetě. Zjistili, že cesta je kratší když jdou do strany, než by šli rovně. Byli překvapeni, když přišli k lesu. Nešli ani půl dne a už jejich oči spatřily stromy.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama