close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

►!Reklamy sem!◄

Zápis SB

:) Přihlašte se do "praštěné soutěže" (:


Naše blogy:


Arien a jednorožec 6.kapitola

31. ledna 2009 v 15:09 | Aymona-Simona |  tvorba
Člověk

Jak jí vrátit život, nemá přeci žádné schopnosti, až na jednu, umí se měnit v člověka. Postavil se a soustředěně zavřel oči. Objevila se kolem něj zlatavá záře. Proměnil se v mladíka, měl černé trochu zvlněné dlouhé vlasy. Obličej měl oblý a dominovaly mu velké černé oči. Oblečení měl také černé. Klekl si k Arien a trochu s ní zatřásl. Náhle otevřela své modré oči a lekla se ho.

"Kdo jsi! Kde je Damien!"

"Já jsem Damien."

"Damien je drcorn a ne člověk."

"Mám schopnost."

"Jak ti mám věřit? Proměň se zpátky."

"To... To už nejde."

"Já to věděla, lžeš!"

"Ztratila jsi vědomí, ti temnovlci, nejspíš ses vysílila použitím tvé moci."

"Jak víš že jsem bojovala s temnovlky?"

"Říkám ti to tu celou dobu, jsem Damien."

"Tomu nerozumím, říkal si že žádné schopnosti nemáš."

"Lhal jsem, ve skutečnosti jsem obyčejný člověk, nevím jak bych ti to vysvětlil. Prostě jsem člověk který se dokáže proměnit v dracorna."

"Ale proč jsi mi to neřekl?"

"Protože... nemůžu ti to říct."

"Proč ne? Co by se stalo?"

"Těžko říct, odvrhla bys mě."

"Ne to se neboj."

"Nemůžu ti to říct."

"Tak mi to neříkej, snad jednou přijde ten čas kdy mi to povíš."

Damien nic neříkal, jen přikývl a lehl si do trávy. Dalšího rána se Arien probudila a zjistila že Damien neleží vedle ní. Šla se porozhlédnout po pasece jestli ho neuvidí. Damien je ranní ptáče, už připravil snídani.

"Dobré ráno."

"Dobré ráno Damiene."

"Jak se ti spalo?"

"Moc dobře, a tobě?"

"Já moc nespím."

"A co děláš celou noc?"

"Čekám na druhý den."

"Nic jiného se asi dělat nedá viď."

"To si piš že dá."

"A cos dělal?"

"Pozoroval tě když spíš."

"Co je na mě tak zajímavého?"

"Já nevím, ale věř mi že něco ano."

"No dobrá."

"Dáš si?"

"A co to je?"

"Bobule, neboj nejsou otrávené." Řekl s úsměvem a vzal si jich celou hrst.

Arien se usmála a ochutnala.

"Jsou výborné!"

"To jsou."

"Ty se vyznáš v přírodě."

"Naučila mě to moje matka."

"Aha, a předpokládám že tě otec naučil létat."

"A taky bojovat."

"Ano na to jsem zapomněla."

"Kudy bychom mněli jít?"

"Odtud na sever."

"Pověz mi něco o tvé minulosti Arien."

"Tak dobře, se sestrou a naší matkou jsme bydleli v malém městečku Luna. Tam jsme byli obyčejné a ubohé chudé holky. Nemněli jsme přátele, jenom jedna druhou. Matka tam do teď žije, ale nevím jak je na tom, určitě má o mne a mou sestru strach. A to je takoví kratinký výklad o mé minulosti, moc jsme toho nezažily, a ten zbytek už znáš, o Aletonovi jak mě zachránil."

"Ano znám, a co tvůj otec?"

"Já nevím, vídala jsem ho jen krátce po čtyři roky, nevím skoro nic o tom jaké je to mít otce."

"Víš co mě napadlo?"

"Ne."

"Až tohle všechno skončí půjdeme navštívit tvou matku."

"Ale jak jí mám říct... jak jí mám říct o mé sestře?"

"Na rozmyšlenou máš hodně času, přemýšlej o tom."

"Vyrazíme?"

"Ano."

Damien a Arien vyrazily na cestu, v letním vedru trvala věčně. Cestou si povídali, o různých věcech.

"Arien poslouchej, slyšíš?"

"A co?"

"Voda, jsme blízko vodě."

"Vážně? Už se těším, jsem vyprahlá jako poušť."

"Já taky."

Trvalo dlouho než se dobelhali k vodě, ale když už tam konečně byli, užívali si to.


 


Komentáře

1 y y | Web | 31. ledna 2009 v 15:12 | Reagovat

cau super blog

2 Nika Nika | Web | 31. ledna 2009 v 15:13 | Reagovat

Ahoj, přihlaš se do SNB a proslav svuj blog.

3 Tejča Tejča | Web | 31. ledna 2009 v 15:16 | Reagovat

hezký blog..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama