close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

►!Reklamy sem!◄

Zápis SB

:) Přihlašte se do "praštěné soutěže" (:


Naše blogy:


Vánoce za 12 dní

12. prosince 2009 v 12:43 | Berenika |  Věci co (ne)stojej za připomenutí xD
Už za 12 dní bude štědrý den a já bych vám sem chtěla dát pát vánočních zvyků a původ vánoc.

Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6.lednu. Již ve 3.století někteří křesťanští teologové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7.století.
V česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24.prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslovou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Vánoce v Česku
Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyř týdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem.
S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou dárky. Vánoční stromek se však v našich zemích všeobecně ujal až po první světové válce.Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá.
24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavností večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.
Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem.




Vánoční cukroví
Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum (rychlá univerzální medicína ), typickým kořením skořice.


Češi a cukroví ve statistice
· 87 % Čechů si peče alespoň část cukroví sama doma
· 26 % Čechů přiznává, že jim alespoň část cukroví peče někdo jiný zdarma
· 8 % českých domácností dostává zdarma všechno cukroví (většinou mladí "singles")
· 19 % Čechů si alespoň část cukroví objednává (z toho 5 % všechno cukroví)




Oslava Vánoc ve světě

Západní Evropa a Severní Amerika
V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v USA jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci.

Dánsko
Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser . Můžou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Drobné dárečky a sladkosti se zavěšují na větve vánočního stromečku. Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov. V některých oblastech panuje také zvyk vítání "vánočního posla", který zaklepe na dveře a každému dá vtipný dáreček charakterizující obdarovanou osobu - poukazují na ctnost nebo vadu, např. tlouštíci dostávají špejli od jitrnice. Večer se rodina sejde u stolu, na kterém nesmí chybět husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod a dále pak opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciální dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek. Po večeři rodina přesune ke stromečku, kolem kterého tančí dokola držíc se za ruce a zpívajíc koledy.

Švédsko
Prvním vánočním svátkem je ve Švédsku 13. prosince Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla, ať už je v nadživotní velikosti nebo k zavěšení na stromeček, která se později na Tři krále hází do ohně. Hlavním chodem sváteční večeře je sušená treska s bílou omáčkou, dalším tradičním pokrmem je Vörtbröt- kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají i vařené fazole se slaminou a cibulí nebo malé klobásky, kterým se říká Julkorv. Po večeři přichází nadělovat dárky přihrblý dědeček Jultomten(Vánoční muž) za pomoci skřítků Julnissarů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující danou osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit.

Polsko
V Polsku začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Poláci neslaví svátek sv. Mikuláše, Mikuláš přichází a nosí dětem dárky teprve o Štědrém večeru. Oblíbenější než stromečky jsou zde odedávna jesličky, v jejichž pozadí se místo betlémské krajiny zobrazují polská města a historické stavby. Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Jedná se o aluzi na židovskou tradici vyhrazení místa u pesachového stolu proroku Eliáši. Samotná večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod hlavně jedly ryby, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami. Tradiční polskou vánoční pochoutkou jsou makůvky - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. Na Boží hod se pak peče dlouhá klobása smotaná do kruhů, jejíž délka dosahuje až metr.

Itálie
V Itálii jsou hlavním symbolem Vánoc jesličky místo stromečku. Rodiny mají jedny jesličky doma, na další v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Dárky se dostávají večer 24. prosince nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo výjimečně pod stromečkem. Po snídani jde celá rodina do kostela. Potom následuje bohatý oběd často se táhnoucí i několik hodin. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovanou citrusovou kůrou. Hlavním jídlem bývá jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky. Oblíbený je také úhoř a kaštanové pyré se šlehačkou. V Itálii se slaví ještě 6. ledna svátek Epifanie. Čarodějnice Befena sestoupí komínem do domů, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se pak na znamení konce svátků zapálí.

Řecko
V Řecku se v dřívějších dobách, především v přímořských oblastech, zdobily lodě. Vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími. Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s triangly a bubínky k jejich známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda.

Havaj
Na Havaji prý panuje zvyk pořídit si na Vánoce domů akvárium s ostencem běloskvrným. Domorodé jméno této ryby je humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.

Hudba
Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.
(na tý jsme byli minulej pátek eště se sedmákana pro mě a zbytek třídy to byla nuda a téměř sme tam usnuli asi protože máme úplně jinej vkus probrali sme se až ke konci když sme začali hrát na tichou poštu všichni posílali "kdy to skončí" učitelka byla totálně zaujatá takže si nevšímla několikrát opakované hlášky "chtěloby to rap nebo aspoň rock když nic jinýho" a ani toho že se podjednou z holek rozpadá rozšroubovaná židle)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama